Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840
Binder, Filip
Příspěvek je věnován hraběti Jiřímu II. Buquoyovi a jeho italské cestě uskutečněné v letech 1839 a 1840, již text sleduje na základě dopisů hraběte adresovaných jeho matce Gabriele, shromážděných a přepsaných tak, aby tvořily cestovní deník. Text se snaží proniknout do myšlenkového světa aristokrata, jemuž bylo v době podniknutí výpravy 25 let, a zabývá se tím, jak Buquoy během výpravy reflektoval krajinu, architekturu, umění a sídla (ať už v případě měst, nebo příbytků šlechty a panovníků). Studie si zároveň klade otázku, zdali informace obsažené v Jiřího korespondenci, resp. deníku korelují s výsledky nejnovějšího historického a uměnovědného výzkumu představujícího Buquoye jako aristokrata, jehož romantické založení se odrazilo i v jeho aktivitách, předně v jeho výtvarné činnosti, dokumentované dochovanými skicáři, a dále i v přestavbě hradu v Rožmberku a vytvoření zdejšího rodového muzea a v úpravách krajinářských parků založených jeho předky. Díky analýze deníku a úryvků v nich obsažených bylo možné zdůraznit sentimentální prvky v textu hraběte, který své matce vyprávěl o tom, jak hluboké pocity a emoce v něm vyvolávala příroda a prohlídky měst a památek a střetávání se uměleckými díly. I díky tomu vykazují jeho řádky přidanou literární hodnotu, neboť se hrabě nesnažil podat matce pouhý popis viděného a navštíveného, ale informovat ji o pohnutkách své mysli a o atmosféře jednotlivých míst, na něž během cesty zavítal. Deník rovněž potvrzuje Buquoyův silný a pozitivní vztah k umění, architektuře a přírodě, avšak poukazuje na jeho limity.
Ubytovací možnosti soběslavských měšťanů na přelomu 16. a 17. století
PETKOV, Petr
Diplomová práce se zabývá ubytovacími možnostmi soběslavských měšťanů na přelomu 16. a 17. století. Petr Vok z Rožmberka si nechal v dubnu roku 1610 zhotovit seznam ubytovacích možností ve vybraných domech v Soběslavi. Obecní, hostinské a měšťanské domy nabízely ubytování pro 121 osob, možnost postavení stejného počtu stolů a ustájení 704 koní, z toho 333 ve vnitřním městě a 371 na předměstí. Předmětem této práce je analýza tohoto soupisu. Jejím cílem je rekonstrukce prostorového rozložení ubytovacích kapacit do nejstaršího vhodného mapového zobrazení. Poloha domů jednotlivých ubytovatelů byla lokalizována ze záznamů o domovních trzích zapsaných v městských pozemkových knihách od počátku 16. do poloviny 17. století. Výše ubytovacích možností jednotlivých měšťanů podle jejich domů byla vyjádřena prostřednictvím kartogramu v pěti mapách. Předkládaná práce se soustředí na zodpovězení otázky, které faktory ovlivňovaly ubytovací kapacity v Soběslavi na přelomu 16. a 17. století.
Cestopisné ilustrace grafické sbírky knihovny Kinských
Mičková, Vendula ; Šípek, Richard (vedoucí práce) ; Večeřová, Petra (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je zmapování a podrobný popis děl s cestopisnými ilustracemi v grafické sbírce knihovny Kinských. Práce se zabývá historií knihovny Kinských a obecnou charakteristikou fondu. Podrobněji zkoumá grafickou sbírku knihovny, z níž byla vybrána obrazová díla s tematikou cestování. Vytipované tituly z grafické sbírky jsou součástí soupisu, který je výsledkem této práce. V soupise je zohledněna grafická stránka zpracovávaných děl, proto jsou v něm uvedeny také grafické techniky zkoumaných děl, příklady rozměrů ilustrací a především autoři předloh ilustrací a rytci. V textu diplomové práce, který předchází výslednému soupisu, se autorka mimo jiné zaměřuje na problematiku cestování a estetické vnímání přírody v období na přelomu 18. a 19. století. Klíčová slova: Knihovna Kinských, grafická sbírka, ilustrace, dějiny cestování, estetika přírody

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.